Soumrak bohů – Ragnarök

Ragnarök - v severské mytologii značí konec světa, zánik bohů, jedná se o poslední bitvu sil dobra a zla.

Podle věštby má dojít k poslední bitvě, při níž mají být bohové zičeni, bohové se na tuto bitvu pečlivě připravují. Nejdříve jako předzvěst zlého znamení přijde třikrát za sebou krutá zima (fimbulvetr), po celé zemi zavládnou boje. Slunce a Měsíc jsou spolknuty vlky a nastane tma. Na svět zaútočí tři mocnosti. Mohutný had Midgardsormr (Jörmungandr), který v bojovné náladě uvede do pohybu loď z nehtů mrtvých Naglfar. Tuto loď řídí obr Hrym, kormidelníkem je Loki. Z jihu přijíždí démon ohně Surtr se syny Muspellu. Ale ze všech nejstrašnější je vlk Fenrir. V tuto chvíli povstane Heimdall a zatroubením dá vědět, že nastává Ragnarök a bohové se pustí do boje.

Freyr padne v boji proti Surtovi. Thór bojuje s Midgardsormem a oba se zabijí navzájem. Fenrir spolkne Odina, je však zabit jeho synem Vídarem. Týr bojuje s nestvůrným psem Garmem (hlídač z podsvětí) a přivodí si navzájem smrt, stejně dopadne souboj Lokiho a Heimdalla. P ak démon ohně Surtr spálí celou zem na popel.

Po ragnaröku však z oceánu vyvstane nová země, kterou zalidní lidé, kteří se ukryli v kořenech jasanu Yggdrasilu a bohové (dle legendy jich je osm), kteří přežili, spolu s Baldrem a Hödem, navrátivšími se z Helheimu, naleznou v troskách Valhally poselství Odina - runy.

ZPĚT NA MENU